- Zapůjčujeme tematicky zaměřené plakáty + úvodní plakáty k výstavě
- velikost A2
- materiál: papír FSC křída mat, vysoká gramáž (250g/m2), výstavu dostanete zalaminovanou, aby nedošlo k jejímu poškození vlivem počasí.
- cena: výstavy jsou určeny k zapůjčení, které je zdarma, v případě doručení poštou platíte pouze náklady na poštovné (cca 200 Kč) nebo si ji můžete po předchozí domluvě zdarma vyzvednout i vrátit v naší kanceláři na adrese Rvačov 61 v Roudnici nad Labem
NAŠE BOTY
Výstava se věnuje podmínkám výroby obuvi v továrnách a sweatshopech indické Agry. Ve 13 obsahových panelech se věnuje globalizované ekonomice, dodavatelskému řetězci, fast fashion, mzdám, odborům, životů migrantů, ale i nositelů změny.
Stanislav Komínek a Adam Čajka z NaZemi vyrazili v roce 2017 do indického města Agra, aby zdokumentovali pracovní podmínky při výrobě bot. Podařilo se jim proniknout do nepřístupných velkých továren i sweatshopů, na předměstí města vedli rozhovory s dělníky, kteří vyrábí boty i pro český trh. Boty z těchto míst putují ke svým objednatelům z řad velkých obuvnických společností. Patří mezi ně například Deichmann, Rieker, Baťa nebo CCC.
PŘÍBĚH BANÁNU
Ročně sníme průměrně 9,9 kilogramu banánů. Jsou sladké, zdravé a téměř vždy v akci. Jaký je ale opravdový příběh levného banánu? V létě 2016 vyrazili Bára a Pavla z Ekumenické akademie, Standa z NaZemi a reportér Jakub do Panamy a Kostariky zkoumat pracovní podmínky lidí pracujících na banánových plantážích. Během cesty vedli rozhovory se stovkou lidí, kteří čelí nízkým mzdám, nuceným přesčasům, nebezpečným pracovním podmínkám a potlačování odborů.
Velké firmy, jako je Chiquita, Dole nebo Del Monte, systematicky snižují počty zaměstnanců a těm stávajícím navyšují množství práce. Za práci o víkendu nebo ve svátek firmy neplatí příplatky a nízké mzdy jsou hluboko pod částkou, za kterou se dá vést normální důstojný život. „Když vidíš, kolik jsi dostal za svou práci, tak tomu ani nevěříš, je to strašně málo a člověk si pomyslí, že to není spravedlivé, že to není důstojné, že s tím člověk nemůže vystačit. Mnohdy to nestačí ani na ty úplně základní věci v domácnosti,“ svěřuje se na zahradě svého rozpadajícího domu šedovlasý Luís Eduardo Meza z Kostariky.
POZNEJ SVÉ BOTY
Tyto snímky pro NaZemi nafotil mezinárodně oceňovaný bangladéšský fotograf GMB Akash. Výstava se zaměřuje na pracovní podmínky dělníků a dělnic, kteří v Bangladéši na předměstí Dháky zpracovávají kůži a vyrábějí z ní boty. Musí čelit nuceným dlouhým přesčasům či nedostatečnému dodržování ochrany zdraví a bezpečnosti při práci. A to vše za velmi nízké mzdy. Běžná je zde také dětská práce a tzv. domácí práce. Jako pedagogové nebo skautští vedoucí si k výstavě můžete stáhnout vzdělávací lekci.
V roce 2014 bylo na celém světě vyrobeno více než 24 miliard párů bot. Celkem 88 % světové produkce přitom pochází z Asie. Zdaleka největším vývozcem je Čína, kde se v roce 2014 vyrobilo přibližně 15,7 miliardy párů bot.
V obuvnickém průmyslu jsou typické extrémně nízké mzdy (pouze 2 % z prodejní ceny dostane dělník či dělnice, kteří boty šili) a nebezpečné pracovní podmínky. Velký počet lidí pracuje externě v domácnostech. Pracovníkům a pracovnicím v koželužnách hrozí vyšší riziko rakoviny, mají dýchací potíže a trpí onemocněními kůže.
PLNÉ RUCE PRÁCE
Výstava fotografií Stanislava Komínka z kávových pěstitelských družstev v Mexiku a Guatemale. Na jaře 2014 vyrazila dvojice Stanislav Komínek a Barbora Mrázková ze společnosti NaZemi za pěstiteli kávy do Mexika a Guatemaly. V pěstitelských družstvech zkoumali, kolik práce se skrývá za naším šálkem kávy a jaké dopady na životy pěstitelů má zapojení do systému fair trade.
Výstavní plakáty přibližují život pěstitelů a upozorňují na souvislosti mezi podmínkami pěstování a naší vlastní spotřebou.
Káva je luxusní zboží, které pochází ze vzdálených zemí. Miliony drobných pěstitelů z Afriky, Asie a Latinské Ameriky se jí denně věnují na strmých pozemcích vlastních políček a káva je jejich hlavním zdrojem příjmu. Často nemohou posílat své děti do školy, nemohou si dovolit léky a jejich rodiny hladoví. Předpokladem důstojného života pěstitelů kávy po celém světě je spravedlivá odměna za surovou kávu. Většina z nich však nemá přístup k informacím o tržních cenách, postrádá dostatečnou vyjednávací sílu a je závislá na nabídce místního zprostředkovatele.
CENA KAKAA?
Milujete čokoládu? Křupnutí tabulky při rozlomení a jemnou chuť na jazyku? Čokoláda má ale i svou temnou stranu. Stanislav Komínek a Lukáš Matěna vyrazili do západoafrického Pobřeží slonoviny (Côte d‘Ivoire), aby v zemi dodávající 40 % světové produkce kakaa zdokumentovali podmínky pěstování. Cena za levné kakao je šokující: původní deštný prales je prakticky vykácen a pěstitelé žijí v chudobě. Velcí výrobci čokolád Mars, Nestlé a Hershey se před téměř 20 lety zavázali, že přestanou při výrobě používat kakao sklizené dětmi. Většina dnes vyrobené čokolády však stále začíná dětskou prací.
K výstavě si můžete také stáhnout vzdělávací lekci nebo promítnout mezinárodně oceněný dokument Ve stínu kakaovníku. Více informací o tématu pěstování kakaa najdete na naší stránce v přehledu komodit www.fairtrade.cz/kakao.
ŽIVOT V BAVLNĚ
Bavlna patří mezi nejdůležitější textilní suroviny. Pěstuje se v subtropickém pásmu v 80 zemích světa, nejvýznamnějšími producenty jsou Indie, Čína a Spojené státy americké. Většina bavlny pochází od drobných pěstitelů jako je Katha Mahananda z indického družstva Pratima Organic Grower Group (na snímku). Způsob pěstování bavlny i celý svět oblékání a módy potřebuje změnu. Stojí totiž na drancování přírody a zneužívání pěstitelů bavlny i zaměstnanců textilních továren. Prostřednictvím fotografií od lidí napojených na Fairtrade můžete nahlédnout do života pěstitelů bavlny a společně s námi se zamyslet nad možnostmi udržitelnější produkce. Bez plýtvání vodou, bez genetické modifikace bavlníků, s minimem pesticidů, bez dětské práce, s lepšími výkupními cenami a šetrnějším přístupem k životnímu prostředí.
KÁVOVÁ KRIZE (2022)
Káva je součástí života většiny z nás. Miliony lidí po celém světě s kávou svůj den začínají, setkávají se nad ní, dobíjí pomocí kávy svou energii nebo prostě s šálkem kávy relaxují. Na kávě zároveň závisí život 125 milionů lidí po celém světě. Bohužel si ale často pěstováním této plodiny nedokáží důstojně vydělat. Jak se žije pěstitelům kávy? Stanislav Komínek a Lukáš Matěna vyrazili do jihoamerické Kolumbie, aby v zemi, která je druhým největším producentem kávy arabiky na světě, zdokumentovali podmínky jejího pěstování. Lidé stojící za naším šálkem kávy se potýkají především s nízkými výkupními cenami, rostoucími náklady na její pěstování a nejistotou dobré sklizně. Tu ještě zesilují dopady klimatické změny, kdy do roku 2050 má dle odhadů dojít k úbytku ploch vhodných pro pěstování kávy arabiky o polovinu. Přibližně 25 milionů drobných pěstitelů kávy musí rychle jednat – přizpůsobit své pozemky na klimatickou změnu. Ani to ale nemusí stačit a s pěstováním kávy budou mnozí muset kvůli cenové a klimatické krizi skončit.